Navigace

Obsah

Naše spolky

Místní organizace polského kulturně osvětového svazu v Bukovci

PZKO

 

Kontakt na spolek www.bukowiec.cz.
Kontakt na pronájem PZKO:

 

Anna Byrtusová      604 865 798

 

 


"Místní organizace PZKO v Bukovci byla založena 27. října 1947. Umožnila to smlouva o spolupráci uzavřená v březnu 1947 mezi Československem a Polskem. Dodatečný protokol k této smlouvě umožňoval založení a činnost PZKO a Sdružení polské mládeže (SMP) v československé části Těšínského Slezska. Místní organizace měla zpočátku jen 84 členů a od svého vzniku spolupracovala se Sdružením polské mládeže, které také bylo v Bukovci založeno. Když bylo v roce 1954 zlikvidováno, jeho členové posílili členskou základnu PZKO. Prvním předsedou MO PZKO byl zvolen Józef Bury, po něm vedli organizaci Tadeusz Tesarczyk, Józef Samiec, Karol Jochymek, v letech 1968 – 1991 Józef Wojtyła, 1991 – 1997 Jan Niedoba, 1997 – 2011 Władysław Zoń, 2011 – 2013 Robert Kulig. Dnes funkci předsedy zastává  Bogdan Czepczor.
 

MO PZKO se neměla kde scházet, přirozeně se tedy usídlila v budově polské školy. Zde se konaly schůze, schůzky i část kulturních akcí. Stalo se pravidlem, že ředitelé školy úzce spolupracovali s výborem MO, popřípadě byli pověřeni funkcí předsedy. Spolupráce se školou byla vždy pro MO na prvním místě, což se odrazilo mj. při stavbě nové školní budovy, která byla slavnostně otevřena v roce 1992.
 

Členové PZKO od počátku žili bohatým kulturním životem a byli nejaktivnější součástí bukovecké společnosti. Největšímu zájmu se těšila jejich divadelní činnost a vystoupení pěveckého sboru.  Smíšený sbor, který vedl ředitel školy Alojzy Kluz, poprvé vystoupil s koncertem koled o Vánocích roku 1947. První hra Karola Bergera „Nawrócony“ („Obrácený“) byla uvedena ještě před založením MO. Hudebně ji zpracoval Alojzy Kluz a režíroval Tadeusz Tesarczyk, pozdější ředitel školy a předseda MO PZKO. Amatérský divadelní soubor činný až do roku 1991 se pravidelně scházel a vystupoval s novým představením i dvakrát do roka. Režiséry byli vždy ředitelé školy: Paweł Czudek, Karol Skupień, Władysław Młynek, učitelé Józef Jachnicki a Irena Tacinová. Divadelní představení se konala obvykle v hostinci „U Turka“. Při MO existoval také taneční soubor, jehož členové se nepravidelně scházeli k nácviku programu na konkrétní akci. V letech 1992 – 1995 zde také existoval ženský gymnastický kroužek vedený Pawełkou Niedobovou.
 

Ke každoročním akcím MO patřila účast na folklorních slavnostech Gorolski Święto v  Jablunkově, kde měla vlastní stánek a vystupovala s nápaditým alegorickým vozem jako „Cmerónie z Bukowca“. Kvůli tomu sestrojili členové PZKO rozkládací dřevěný stánek ve stylu horalské chalupy, který využívali v Městském lesíku při slavnostech Gorolski Święto i při školních radovánkách.
 

Významnou událostí v historii MO PZKO bylo rozhodnutí o stavbě „vlastní střechy nad hlavou“, které padlo na valném shromáždění v roce 1972. Bylo rozhodnuto, že se bude stavět Dům PZKO. Předsedou organizace byl tenkrát  Józef Wojtyła, pod jehož energickým vedením byla stavba započata. Nečekaným důsledkem tohoto rozhodnutí byl vzrůst počtu členů MO PZKO ze 111 na 236. Vidina společného cíle – vlastního domu – zmobilizovala polské společenství v Bukovci. Při stavbě bylo brigádnicky odpracováno 20 tisíc hodin, přicházely peněžité a materiální dary. Slavnostní otevření Domu PZKO v Bukovci se konalo 11. června 1976 za hojné účasti místních obyvatel a hostí. Zvláštní zásluha patří již zmíněnému obětavému předsedovi MO PZKO Józefu  Wojtyłovi. Později, v roce 1996, bylo přistavěno ještě jeviště, které bylo slavnostně otevřeno 17. října.
 

Po otevření Domu PZKO začalo nové období aktivní činnosti bukoveckých pezetkaovců. V roce 1978 byl založen Klub žen, který vedla Ewa Kluzová. Začaly se organizovat kurzy šití a vyšívání, výstavy ručních prací, ovoce, zeleniny apod. Za nejvydařenější je považována výstava výšivek v roce 1986.
 

Skvělé období zažíval i Klub mladých pod vedením mj. Wacława Hermana, Józefa Samca, Alojzyho Lipowského, Jerzyho Zogaty, Mariana Waszuta nebo Mariana Zoně. Rozvíjela se především sportovní činnost jako lyžování, kopaná, turistika, sjezdy na kajacích. Kvůli své poloze uprostřed malebných Beskyd se Dům PZKO stal oblíbeným místem četných malířských plenérů organizovaných v minulosti SLA (Literárně-uměleckým sdružením).
 

V roce 1995 Władysław Zoń inicioval navázání spolupráce MO PZKO v Bukovci s Městským úřadem Bílska-Bílé v Polsku. Partneři z Bílska materiálně podporovali zdejší organizaci, např. jí darovali oponu, záclony, ubrusy apod. Věnovali také dárky pro děti na Mikuláše, zvali členy PZKO na výlety a sami Bukovec navštěvovali.
 

MO PZKO patří k nejaktivnějším organizacím ve vesnici. Pravidelně pořádá oslavy Dne matek, školní radovánky, vánoční besídky, výlety, aktivně se účastní Dnů Bukovce atd. Dobrá spolupráce s vedením obce i obecním úřadem, které ji na oplátku podporují finančně i materiálně, je už tradiční a trvá dodnes."


Zdroj: kniha Bukovec - nejvýchodnější obec České republiky



Vytvořeno: 13. 11. 2016
Poslední aktualizace: 22. 11. 2023 14:44
Autor: Správce Webu