Sbor dobrovolných hasičů

"Bezprostředním důvodem pro vznik hasičského sboru v Bukovci byly časté požáry. Dřevěná výstavba ve vesnici byla příčinou toho, že se požáry často přenášely z jednoho dřevěného domu na další okolní stavby. Počátky hasičského sboru se datují od roku 1887, kdy obec zakoupila 2 ruční a jednu pojízdnou stříkačku. V následujícím roce byla v obci založena tzv. požární policie. Jejím velitelem se stal Rudolf Lehman, jeho zástupcem byl Adam Ćmiel, funkci požárního mistra vykonávali Paweł Wacławek, Adam Heczko a Adam Bielesz, požárními dozorci se stali Paweł Puczok, Adam Zogata, Paweł Klus a Jan Bielesz. Požární policie v Bukovci pracovala do první světové války.

Nová hasičská jednotka byla v Bukovci založena 30. července 1921 podle vzoru hasičské jednotky v Písku. Byl založen Sbor dobrovolných hasičů, který se stal členem Polského svazu dobrovolných hasičů v Československu. Náčelníkem 26 bukoveckých hasičů byl zvolen Józef Kluz, zástupcem Paweł Raszka, tajemníkem Józef Franek, pokladníkem Rudolf Wojkowski. Hasičská výzbroj, kterou převzali od požární policie, byla už zastaralá. 17. června 1923 se tedy konalo slavnostní posvěcení nové koňské hasičské stříkačky, která byla zakoupena za 18000 Kč u firmy Smékal. Velkou událostí se stalo otevření nově postavené hasičské zbrojnice, které se konalo 12. července 1931. Stavba zbrojnice, kterou řídil Rudolf Wojkowski, trvala 6 týdnů. V Bukovci se 7. srpna 1932 dokonce konalo okresní cvičení hasičských sborů. Za války hasičský sbor  v Bukovci fungoval pod názvem „Freiwillige Feuerwehr“. Podle zápisu v kronice byli členy sboru, spíše z donucení než dobrovolně, muži staršího věku a nemohoucí. Když válka v roce 1945 skončila, vznikl v Bukovci český hasičský sbor, který byl součástí Svazu československého hasičstva. V 50. letech po reorganizaci hasičstva vznikl Československý svaz požární ochrany v jehož rámci vznikly Požární sbory. Významným úkolem té doby byla obnova a modernizace hasičské techniky. Na počátku roku 1951 obdrželi bukovečtí hasiči přenosnou motorovou stříkačku PS 6, s jejíž pomocí  bylo možné úspěšně uhasit požár. V roce 1961 získali hasiči nákladní auto T 805 určené k převozu osob a také motorovou stříkačku PS 8. Kromě likvidace požárů jejich činnost spočívala také v účasti v hasičských cvičeních, provádění preventivních protipožárních kontrol ve vesnici a stálém náboru nových členů. V roce 1977 bylo v Bukovci 75 hasičů. Existoval zde i oddíl mladých hasičů, sdružující 10 chlapců a 9 dívek. V letech 1960 – 1982 byl náčelníkem bukoveckých hasičů Paweł Sikora (čp. 100) a velitelem B. Bojko (čp. 23). V roce 1982 byl novým náčelníkem zvolen Tadeusz Czudek (čp. 222) a funkcí velitele pověřen Czesław Bielesz. 17. června 1981 se na nově vybudovaném hřišti TJ Beskyd konala slavnost k 60. výročí založení hasičského sboru v Bukovci. Bylo pozváno 9 hasičských sborů z okolních obcí, které předvedly ukázky svých dovedností. Historii Sboru dobrovolných hasičů v Bukovci ve svém projevu připomněl tehdejší zmocněnec Karel Zogata. Novému vedení se se v roce 1983 podařilo získat nový hasičský vůz. V 80. letech pokračovali hasiči ve vykonávání preventivních prohlídek a zúčastňovali se i četných cvičení a soutěží, ve kterých dosahovali dobrých výsledků. Velké oblibě se těšily tradiční hasičské bály.

Hasiči se také účastnili různých brigád a veřejně prospěšných prací, které sloužily ke zkrášlení Bukovce. Pomáhali rovněž při povodních a jiných živelných pohromách zasahujících Bukovec. Zásluhou jejich kontrolní a preventivní činnosti se v Bukovci dařilo zabraňovat vzniku požáru.

Po roce 1989 bukovečtí hasiči započali novou kapitolu své historie. Jejich jednotka nazvaná Sbor dobrovolných hasičů vybavená novou technikou má široké pole působnosti a patří k nejaktivnějším organizacím ve vesnici."

Zdroj: kniha Bukovec - nejvýchodnější obec České republiky