Obsah

Historické Šance

v Bukovci


Šance skrývají a zároveň nabízejí mnohé – nevšední krásu okolní krajiny, kus života a osudů místních horalů, rozhled i tolik potřebný nadhled nad vším tím děním kolem.

Šance jsou pro nás místem, kde můžeme dosáhnout tak potřebného ztišení, zavzpomínat na naše předky a dle tradice otců věnovat minuty ticha rozjímání i modlitbě. Pozitivních možností je hodně, záleží na každém z nás, jak dobře svého času využijeme.

Šance jsou neodmyslitelně spjaty s osudem a historií Těšínského Slezska jako celku, především pak s budováním opevnění jeho jihovýchodní hranice a zabezpečením významného Jablunkovského průsmyku, jímž od dávných dob procházela důležitá zemská stezka, která se časem proměnila ve významnou komunikaci mezi Horními Uhry a Slezskem. Jedině v tomto kontextu můžeme uceleně pohlédnout na historii doposud dobře patrných zemních valů na vedlejším vrchu „Kympě“ (Kempě) i zdejší pevnůstky – takzvané reduty, jejíž zbytky se v Bukovci dochovaly v poměrně velmi zachovalém stavu.

Lokalita „Šance“ v Bukovci je vlastně dobře patrným zbytkem reduty – tedy menšího polního opevnění čtvercového půdorysu, které sestává ze zemního vršeného valu, hloubeného příkopu a dnes již nedochované palisády, což byl opevňovací prvek, tvořený soustavou těsně na sebe navazujících dřevěných kůlů. Ve všech čtyřech rozích reduty jsou dobře patrné nájezdové rampy, které sloužily k snadnějšímu přístupu obránců na plošiny a lepšímu rozmístění případných těžších palebných prostředků.

Možná si kladete otázku, zda byly bukovecké Šance obsazeny nějakou posádkou nebo již zmiňovanými místními vybranci. Přesnou odpověď neznáme, ale jelikož měla Bukovská reduta strážní i obrannou funkci, lze předpokládat, že byla v době bezprostředního ohrožení země dočasně obsazována a střežena. I její promyšleně zvolené umístění o strážní funkci objektu doposud výmluvně vypovídá.
                                                                                                                                                                                                                              Ing. Mgr. Josef Byrtus
 

Datování dobře dochovalého opevnění ztěžuje nedostatek informací. Na mapě roku 1723 znázorněna pod názvem Igel Schantz, pak až na mapách II. vojenské  mapování z let 1836 – 1852. Tam jsou znázorněny i zemní fortifikační prvky tzv. redany na protilehlém kopci Kempy. Severozápadní orientace opevnění, vybudována patrně v polovině 17. století proti Švédům (pomístní název švédské šance) nebo v 70. letech 18. století proti pruskému nebezpečí.
 

Poloha V Sušu – reduta o rozměrech 30 x 30 m s nájezdovými rampami v rozích
 

Poloha Kempy – tři redany (šípy), pod vrchem a na úbočích



Vytvořeno: 26. 10. 2016
Poslední aktualizace: 24. 5. 2017 11:46
Autor: Správce Webu